Zařízení pro děti a mládež

Co mě opakovaně rozčiluje, je rušení*) krajem řízených zařízení pro volný čas dětí a mládeže. První bylo zrušení střediska Lávka, čímž vznikla nenapravitelná škoda.

Studio Lávka vznikalo od devadesátých let s nemalým osobním nasazením zúčastněných pedagogických pracovníků. Podařilo se vytvořit mimořádné zařízení, kam dopoledne chodily školy na výukové zážitkové programy, odpoledne probíhaly multimediální kroužky a večer chodily zkoušet kapely. Věhlas Lávky se šířil do světa. Brno či jihomoravský kraj se měl čím chlubit. Nechlubil. Brno, vlastnící budovu, neustále kraji zvyšovalo cenu za pronájem a krajem řízená organizace Lávku zrušila. Brno s krajem jsou obecnými viníky této nehoráznosti. Kdo za tím stál konkrétně, je těžké se dopátrat. Nikdo z politiků proti tomu nic neudělal, přestože vznikaly spontánní petice i proklamace z tuzemska i zahraničí.

Bylo toho napsáno hodně (např. zde), marně.

Kdo "fejsbůkuje", může se podívat zde: https://cs-cz.facebook.com/bojujemeprostudiolavka/ 

Další je zrušení střediska Junior. Budova stojí sice v poměrně nehostinném prostředí Dornychu, ale pracoviště bylo dobře dostupné autobusem i vlakem z menších mimobrněnských obcí.

Tento trend je třeba nejen zastavit, ale i zvrátit.

*) Píši záměrně "rušení", přestože zřizovatel užívá asi termíny jako "optimalizace" nebo "přesun aktivit". Je sice pravda, že pracovníci a některé činnosti byly přesunuty do existujících center, ale činnost je už omezená a původní centra neexistují - byla zrušena.